DieťA andeluu CZ
Proč jsem tu? Na Zemi. Já bych tu neměla být ale přesto jsem tu skončila..Neni to moje vina. Ničí.. Jen...Jsem tu protože moji rodiče udělali něco zakázaného, nepředstavitelného...Něco co Rada nikdy předtím nemusela řešit...Nikdy od...Prostě od vždy. Moji rodiče stvořili dítě. Mě. Moji rodiče jsou andělé.
A já jsem dítě andělů. První a jediné...Jsem něco vyjímečného ale něco co by vlastně být nemělo. Něco co se nikdy nemělo stát, narodit...Já bych neměla existovat... To pomyšlení mě bolí..Jsem tu protože tam nahoře mě nechtěli...Musela jsem vyrůst bez svých rodičů s vědomím že k nim nemůžu...I to, že vlastně vím kdo jsou mý skuteční rodiče se nemělo stát...Prostě se to objevilo v mé hlavě, ve správný čas, jako zapomenutá vzpomínka...Ale co se mnou bude dál? Nemůžou mě na Zemi přece nechat až do smrti! Nehledě na to že vlastně ani zemřít nemůžu. Stejně mě tam nahoru jednou budou muset přijmout. Nemůžu tu zůstat na věky...Myslím. Nevím čeho by byla Rada schopná, aby ochránila svojí neposkrvněnost.. Andělskost.
Přemýšlela jsem a nevědomky zabočila do špatné uličky. Blikající osvětlení, hromady odpadků, posprejované zdi. Působila jsem tu nepatřičně. Všimla jsem si toho pozdě. Cestu mi zastoupil temný stín.
"Kdo jsi?" zeptala jsem se.
"Já? A kdo jsi ty?" odpovědel mi drsný hlas.
"Jsem dítě andělů," odpověděla jsem s přesvědčdením v hlase.
"Jo? Tak to doufej, že pár strážnejch jich nad tebou lítá," ušklíbl se stín a odplivl si.
"A proč?" zeptala jsem se naivně.
Přistoupil ke mně a natočil si pramínek mých světlých vlasů na prst : "Andílku, o tomhle světě se toho ještě musíš hodně naučit."